Přehledně: Jak se v krizi chovat ke svým penězům?

Omezení výdajů
Ekonomiku stále naplňuje nejistota z dalších koronavirových opatření. Ta by mohla firmám ublížit ještě zásadněji, než tomu bylo na jaře.

V době finanční nejistoty by tak lidé měli omezit výdaje, které jsou zbytné, protože se mohou velice rychle objevit mezi nezaměstnanými. Konkrétní rady o omezování výdajů záleží na individuální finanční situaci.

„Mezi nejvíce zbytné výdaje lze zařadit cestování. Dalším snadno odkladným výdajem je pořízení automobilu. Toto je z investičního pohledu velmi nevýhodný krok, který lze odložit na dobu stabilizovanější ekonomiky. V neposlední řadě také nákup luxusního zboží není v současné době pro větší část populace vůbec vhodný,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc.

Více než kdy jindy by lidé při finanční nejistotě měli pečlivě zvažovat, jestli si vzít půjčku na bydlení. Základní otázkou je, jestli budou nemovitosti zlevňovat, nebo ne. V Praze to zatím tak nevypadá. Banky poskytly v letních měsících hypotéky za rekordní částky, na maximum ale také vzrostla jejich průměrná výše. Ta podle dat Fincentra Hypoindexu činí více než 2 791 000 korun. Průměrná sazba hypoték je nejnižší za více než dva a půl roku, banky si však více než před začátkem pandemie hlídají, komu úvěr poskytnou.

Hodnotí zejména typ klientova příjmu a jeho vyhlídky do budoucnosti. Posuzují také riziko propouštění, které se může žadatele týkat.

Pracovníci, kterým hrozí ztráta zaměstnání, by měli myslet hlavně na tvorbu rezerv a odkládat i více než desetinu svého výdělku. Ideálně by se měli také ihned začít dívat po nové práci. Pokud budou vyčkávat na omezování provozu a postupné propuštění, pravděpodobnost uchycení jinde bude výrazně menší.

Úvěry
Myslet se vyplatí i na úvěry, které člověk v současnosti má. „Pokud člověk najde vícero nevýhodných věcí, je potřeba vše konsolidovat, ideálně do jednoho úvěru, výhodnějšího. Bude v tom minimálně větší přehled do budoucna a navíc získá většinou lepší podmínky a tím i nižší splátku,“ radí finanční poradce Ondřej Hatlapatka.

Lidé se také často ve finančních problémech uchylují k půjčkám. Hatlapatka spíše doporučuje spořit na vlastní účet: „Češi jsou obecně zvyklí na jednu věc. Když nemám, tak si půjčím a pak splácím. Vždyť ta splátka není tak špatná, to zvládnu. Kdyby raději ‚spláceli‘ stabilně, sami sobě na spořicí účet. Měli by stejný měsíční efekt, ale následně by si půjčovali sami od sebe, a ne od jiných. Pokud si tvořím rezervy, nemusím si půjčovat.“

Hodnota peněz
V souvislosti s karanténními opatřeními se během krátké doby prakticky zastavila ekonomika. Okamžitě se začalo mluvit o nebývalé finanční krizi, která se přelévá do krize reálné. Některé podniky už zavírají, jiné čeká těžký podzim. Centrální banky, a potažmo i vlády, léčí situaci naléváním peněz do ekonomik, což roztáčí inflaci.

Ta pochopitelně částečně požírá úspory domácností a ekonomové počítají s tím, že se bude dále zvyšovat. Byť úplnou ztrátu hodnoty peněz také neočekávají.

„Prozatím nevidím riziko, které by sahalo až do takových mezí, že by nám peníze byly nějakým způsobem znehodnoceny. Zavírání bankovních systémů a krach ekonomiky nejspíš nenastane,“ podotýká Hatlapatka.

Jak ale bojovat proti inflaci a zároveň zůstat na bezpečné investiční straně, která se v době krize nabízí?

Otázka za milion. Sazby na spořicích účtech už inflaci dlouho nepokrývají, mohou ji řešit produkty, jako jsou stavební spoření a penzijní připojištění s podporou státu, pak je ovšem otázka, jak rychle se člověk může ke svým penězům (beze ztrát) dostat.

V letošní krizi se zatím ukázaly jako nejlepší investicí akcie technologických firem, byť už také ztrácejí. Investicím se budeme věnovat v příštím díle série Přehledně.

Zdroj: SeznamZprávy.cz