Do byznysu s penzijním spořením míří nový hráč, poprvé po osmi letech

Jde o nezvyklý krok. Od přechodu k novému systému penzijního spoření před osmi lety na trh žádný zcela nový hráč nepřišel. Penzijní společnosti se naopak v posledních letech spíše slučovaly. Zatímco v 90. letech působily na trhu až čtyři desítky penzijních fondů, před časem se jejich počet ustálil na osmi společnostech.

„Potenciál ve smyslu dosud nezapojených lidí do systému tu stále je. Česko sice patří celosvětově k zemím s jedním z nejvyšších poměrů zapojených pracujících do soukromého spoření na penzi, ale je to stále ‚jen‘ lehce přes polovinu,“ říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Spoření na důchod
Reforma přišla s novým produktem dobrovolného spoření na důchod – doplňkovým penzijním spořením. Klienti si vybírají účastnický fond se strategií, která jim vyhovuje. Fondy se odlišují mírou rizika a potenciálního výnosu.

Do konce listopadu 2012 uzavírali lidé penzijní připojištění. Jde o transformované fondy, které mají pevná pravidla investování a garantují nezáporný výnos. Zároveň příliš nevydělávají.

Na oba typy zajištění na důchod dostane klient příspěvek od státu. Zároveň je možné uplatnit daňové zvýhodnění.

Na trhu dosud působilo osm penzijních společností ze skupin Allianz, AXA (od r. 2021 UNIQA), Conseq, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, NN a Generali.

„Je důležité, aby klienti začali spořit na důchod v daleko větší míře. Jsme přesvědčeni, že doplňkové penzijní spoření bude vzhledem k neexistenci pořádné důchodové reformy a stavu veřejných financí jedním z klíčových produktů pro zajištění důstojného stáří,“ uvádí ředitel projektu nové penzijní společnosti Rentea Martin Švec.

Cílem je porazit inflaci
Podle zákona musí Rentea do dvou let získat deset tisíc klientů. Společnost však chce přilákat ke spoření deset tisíc lidí ročně. A to na zvýhodnění, která nikdo jiný na trhu zatím nenabízí. Jejich podobu však Švec zatím tají.

Jisté je, že nabídne trojici fondů – akciový, dluhopisový a povinně ze zákona konzervativní. „Při volbě podkladových aktiv spolupracujeme s největším správcem aktiv na světě, společností BlackRock,“ popisuje Švec.

Bude záležet na tom, jak efektivně Rentea dokáže lovit nové klienty. „Doplňkové penzijní spoření je silně regulováno a penzijní společnosti mají poměrně omezené možnosti investic. Přesto se prostor pro konkurenci nachází, zejména při využití nejrůznějších ETF nástrojů, které poskytují penzijním společnostem levný prostředek na sestavování vlastních investičních strategií,“ prohlašuje šéfredaktor poradci-sobe.cz Petr Zámečník.

„Existující penzijní společnosti se nedokážou dostatečně odlišit. Klienti reálně netuší, jaký je mezi nimi rozdíl. Partners má prostor ukázat, že i penzijní společnost se dá dělat lépe. Nicméně tuto ambici už měl iConseq a zásadní výsledky to nepřineslo. Kde má Partners prostor ukázat svou sílu, je úroveň služeb a zákaznická péče,“ myslí si jednatel EMA data Jiří Paták.

O možnosti ovlivnit produktovou tvorbu jako jeden z důvodů pro založení penzijní společnosti mluví i sám Švec. „Je nutné trh rozpohybovat, a to jak výší příspěvků, tak vzhledem k dlouhodobému investičnímu horizontu i volbou fondů. Není přece možné, aby si mladí klienti spořili na důchod ve fondech, které za posledních několik let neporazily ani inflaci. To by si moc nepolepšili,“ tvrdí Švec.

Češi jsou totiž podle expertů jako střadatelé příliš konzervativní. „Mnohdy zůstávají v transformovaných fondech kvůli virtuální ‚garanci nezáporného zhodnocení‘. Ta sice zaručí připsání nezáporného výnosu na roční bázi, ovšem v nominální hodnotě, což při současné inflaci a nízkých úrokových výnosech znamená hlubokou ztrátu,“ vysvětluje Zámečník.

Příliš regulace sráží výnosy

Šéf asociace Poklop navíc říká, že velkým problémem je nedostatečný objem peněz v systému. „Je skvělé, že už Češi mají naspořeno přes půl bilionu korun. Pokud se ale podíváme, kolik je to na jednoho účastníka, je to třeba zlepšit,“ říká Poklop.

A zmiňuje tři hlavní doporučení pro český penzijní systém z nedávno publikované studie OECD. Jde o povinný vstup do třetího pilíře s možností vystoupení (neboli automatic enrollment). „Je to na vyspělých trzích osvědčený způsob, jak docílit toho, aby si lidé spořili co nejdelší dobu (ideálně od prvního zaměstnání),“ vysvětluje Poklop.

Vláda by také měla více motivovat lidi, kteří mají do důchodu daleko, aby ze starých (transformovaných) fondů přešli do těch nových. A také k navýšení příspěvků. „Ideálně ve všech třech rovinách, které se vzájemně doplňují. Navýšit státní příspěvky tak, aby i samotní lidé byli ochotni odkládat měsíčně více, a ještě více motivovat zaměstnavatele, aby přispívali svým zaměstnancům,“ dodává Poklop.

Paták však říká, že produkt je pro klienty právě kvůli silné regulaci dlouhodobě nezajímavý. „V konkurenci alternativ ztrácí. Klienti dobře chápou, že samotný penzijní fond jim solidní životní úroveň v důchodu nezajistí, a hledají řešení jinde. Například v loňském roce investovali ve velkém do rezidenčních nemovitostí,“ říká Paták.

Partners jsou od roku 2009 největší finančně poradenskou společností v České republice, skupina má zhruba 600 tisíc klientů. Její součástí je mimo jiné Partners investiční společnost, nemovitostní fond Trigea a od poloviny roku 2019 také pojišťovna Simplea, která loni ve druhém roce existence skončila v černých číslech. Obrat celé skupiny se pohybuje kolem dvou miliard korun ročně.

Zdroj: iDNES.cz