Většina účastnických penzijních fondů loni vydělala

„Když se podíváme na výkonnost ostatních dynamických fondů, vidíme poměrně značné rozdíly. Ty lze vysvětlit zejména různým regionálním složením portfolia,“ vysvětluje analytik skupiny Partners Martin Tománek

Podle něj lze obecně říci, že fondy, které mají velkou část portfolia zainvestovanou v amerických akciích a v akciích rozvíjejících se trhů, přinesly v minulém roce solidní výsledky. Ty nejlepší z nich dosáhly dokonce bezmála 8procentního ročního zhodnocení. Pouze dva byly v záporných hodnotách. Naproti tomu výkonnostně zaostaly fondy, které drží hodně středoevropských akcií.

A jak si stály transformované fondy? Jejich výsledky oznamují penzijní společnosti až během jara, ale již nyní je jisté, že jejich výnos se bude pohybovat někde kolem úrovně povinně konzervativních účastnických fondů, to je kolem 0 až 1 procenta.

Obrat na finančních trzích
Ještě na konci loňského prvního čtvrtletí se zdálo, že penzijní fondy kvůli koronaviru zažijí jeden z nejhorších roků. Pandemie zasadila trhům největší ránu v měsíci březnu, kdy se hlavní světové akciové trhy propadly o více než 30 procent.

„Loňský březen svým způsobem přepsal učebnice financí. Totiž, jak praví investiční folklor, vládu nad akciovým trhem tehdy převzal medvěd. Ale nebyl to ledajaký medvědí trh – investoři zažili nejrychlejší burzovní krach v historii. Americké akcie poklesly o 34 procent během pouhých 23 obchodních dnů,“ popisuje nedávnou historii investiční analytik skupiny Partners.

Podle zástupců penzijních společností, stejně jako v roce 2009, i loni situaci na trzích „zachránilo“ uvolnění měnové politiky, finanční podpora centrálních bank a fakt, že většina států si šla na finanční trhy pro nové peníze na krytí svých nových dluhů. Zásah centrálních bank přitom s menšími přestávkami pokračoval až do konce roku. Pozitivním aspektem bylo schválení používání vakcín proti covidu-19. I proto například americký akciový trh, i přes velký pokles, skončil na konci roku o 15,5 procenta výše než na začátku roku minulého.

Transformované fondy peníze nezhodnotí
Na penzi se státním příspěvkem si v Česku spoří zhruba milion a čtvrt lidí. Drtivá většina pak v transformovaných fondech, které mají tu výhodu, že nemohou klesnout do záporných hodnot, ale právě proto je jejich výnos každoročně velice nízký. Nižší než inflace, která při dlouhodobém spoření zásadně ponižuje státní příspěvek. To ale už neplatí u účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření.

„Účastnické fondy, zejména ty dynamické, investují do akcií a ty mají občasnou vysokou kolísavost přímo ve své DNA. Byly a nadále jistě budou roky, kdy akcie zaznamenají nepříjemný pokles. To je ale naprosto v pořádku. Nicméně platí, že na dlouhém horizontu akcie odměnily investory štědrými nadinflačními výnosy. A o ten dlouhý horizont nám v penzijních fondech jde,“ vysvětluje Martin Tománek s dovětkem, že mnoho dynamických fondů stále drží významnou část svého majetku v hotovosti či v konzervativních investicích.

Což se podle něj během pandemie koronaviru ukázalo jako rozumná strategie. Co se týče výhledu, je zdrženlivý. Investoři musí stále počítat s velkou nejistotou.

„Nevíme, jaké mutace viru se objeví. Nevíme, do jaké míry budou proti nim účinné vakcíny. A také nevíme, jaké procento populace se nechá očkovat. Pokud to nebude dost, protože například mnozí podlehnou šíleným konspiračním teoriím, bude to problém,“ tvrdí.

 Zdroj: e15.cz