Ekonom: Na trhu je útlum úvěrů, ale roste zájem o životní pojištění

Česká ekonomika po loňské recesi nyní stagnuje, problém je v inflaci a poklesu spotřeby domácností. Dotýká se pokles spotřeby i finančních produktů?

Toto není možné zobecnit. Pokles vidíme v zájmu a zprostředkovaném objemu hypotečních a spotřebitelských úvěrů. Ten udávají především vysoké sazby hypoték a nejistota budoucího ekonomického výhledu z pohledu obav z nezaměstnanosti a odloženou spotřebou vzhledem k rostoucím cenám.

U životního i neživotního pojištění naopak pozorujeme vyšší zájem klientů o tyto produkty a také především v růstu pojistných částek, což s inflací také souvisí. I v oblasti investic registrujeme vyšší zájem klientů. Tam se ale změnila skladba investičních portfolií. A to především k dluhopisovým fondům a fondům zaměřeným na peněžní trh, které těží z vysoké základní repo sazby. Důvod je právě ochrana prostředků před inflací.

Podle ČSÚ propadl sektor financí a pojišťovnictví v letošním prvním čtvrtletí o sedm procent. Kdy a co se „musí stát“, aby na trhu došlo k výraznějšímu oživení?

Tento propad je primárně zapříčiněn výrazně nižší poptávkou po úvěrových produktech. A i tím, že banky začaly být více ochotny se s klienty podělit o výnosy z vkladů u ČNB ve formě vysoce úročených spořících účtů. K oživení dojde až s vyšším růstem úvěrů, ke kterému dojde až při poklesu úrokových sazeb.

Když se zeptám jednoduše, které finanční produkty teď „jedou“, které naopak stojí, není o ně zájem?

Jak už jsem řekl, evidujeme pokles zájmu o úvěrové produkty. I když hypoteční trh mírně ožívá, zájem o úvěry na bydlení je na úrovni před deseti lety. Nižší poptávku registrujeme i u smluv stavebního spoření, která je spojena s probíhající diskuzí nad snížením státní podpory a možného účelového využití naspořených prostředků. Naopak registrujeme velký zájem o spořící produkty s garantovaným výnosem typu spořících účtů, fondů peněžního trhu či termínovaných vkladů.

Jak vnímáte změny ve stavebním spoření? Vzhledem k ponížení státní podpory, zdanění výnosu i účelovosti úvěrů na nízkoenergetická opatření u bydlení – nebylo lepší stavební spoření už vůbec zrušit?

Snížení státního příspěvku s poměrně nízkým úročením ze stavebního spoření činí výrazně mírně atraktivní spořící produkt. Má však své místo v oblasti financování bydlení především u nižších částek na rekonstrukce bez zajištění nemovitostí. Tento produkt bych nerušil. Zachoval bych i aktuální výši státní podpory, ale za podmínky účelového využití prostředků na bydlení.

Česká ekonomika po loňské recesi nyní stagnuje, problém je v inflaci a poklesu spotřeby domácností. Dotýká se pokles spotřeby i finančních produktů?

Toto není možné zobecnit. Pokles vidíme v zájmu a zprostředkovaném objemu hypotečních a spotřebitelských úvěrů. Ten udávají především vysoké sazby hypoték a nejistota budoucího ekonomického výhledu z pohledu obav z nezaměstnanosti a odloženou spotřebou vzhledem k rostoucím cenám.

U životního i neživotního pojištění naopak pozorujeme vyšší zájem klientů o tyto produkty a také především v růstu pojistných částek, což s inflací také souvisí. I v oblasti investic registrujeme vyšší zájem klientů. Tam se ale změnila skladba investičních portfolií. A to především k dluhopisovým fondům a fondům zaměřeným na peněžní trh, které těží z vysoké základní repo sazby. Důvod je právě ochrana prostředků před inflací.

Podle ČSÚ propadl sektor financí a pojišťovnictví v letošním prvním čtvrtletí o sedm procent. Kdy a co se „musí stát“, aby na trhu došlo k výraznějšímu oživení?

Tento propad je primárně zapříčiněn výrazně nižší poptávkou po úvěrových produktech. A i tím, že banky začaly být více ochotny se s klienty podělit o výnosy z vkladů u ČNB ve formě vysoce úročených spořících účtů. K oživení dojde až s vyšším růstem úvěrů, ke kterému dojde až při poklesu úrokových sazeb.

Když se zeptám jednoduše, které finanční produkty teď „jedou“, které naopak stojí, není o ně zájem?

Jak už jsem řekl, evidujeme pokles zájmu o úvěrové produkty. I když hypoteční trh mírně ožívá, zájem o úvěry na bydlení je na úrovni před deseti lety. Nižší poptávku registrujeme i u smluv stavebního spoření, která je spojena s probíhající diskuzí nad snížením státní podpory a možného účelového využití naspořených prostředků. Naopak registrujeme velký zájem o spořící produkty s garantovaným výnosem typu spořících účtů, fondů peněžního trhu či termínovaných vkladů.

Jak vnímáte změny ve stavebním spoření? Vzhledem k ponížení státní podpory, zdanění výnosu i účelovosti úvěrů na nízkoenergetická opatření u bydlení – nebylo lepší stavební spoření už vůbec zrušit?

Snížení státního příspěvku s poměrně nízkým úročením ze stavebního spoření činí výrazně mírně atraktivní spořící produkt. Má však své místo v oblasti financování bydlení především u nižších částek na rekonstrukce bez zajištění nemovitostí. Tento produkt bych nerušil. Zachoval bych i aktuální výši státní podpory, ale za podmínky účelového využití prostředků na bydlení.

Když už jsme u bydlení – stát rezignoval na podporu vlastního bydlení prostřednictvím zvýhodněných úvěrů ze Státního fondu podpory investic. Naopak dává dotace samosprávám na výstavbu nájemního bydlení pro sociálně slabé. Jde o značný posun v politice státu.

Nemyslím si, že by stát měl půjčovat lidem. Od tohoto tu máme banky. Státní úvěry pak zpravidla nepokryly náklady spojené s pořízením nemovitostí a administrativa spojená s vyřízením kombinace s hypotékou byla nadměrná. Investice do výstavby je určitě správnou cestou. Bohužel nám stále schází potřebná legislativa, která by urychlila výstavbu tohoto druhu bydlení.

Česká národní banka vyslyšela „nářky“ z hypotečního trhu a deaktivovala ukazatel DSTI, tedy poměr výše měsíčních splátek za úvěry vůči příjmu o žadatele o hypotéku. Myslíte, že to bude mít v reálu významný pozitivní přínos?

Deaktivace tohoto ukazatele nepochybně zvýší dostupnost hypotečních úvěrů především ve větších městech. Na úvěry tedy dosáhne více žadatelů. Z mého pohledu mají banky dostatečně interně ošetřeno prověřování schopnost žadatele úvěr splácet i bez limitů stanovených ČNB. Zásadnější oživení trhu by mohlo přinést uvolnění limitů na poskytování hypoték nad 80% LTV.

Někteří volají i po deaktivaci ukazatelů LTV i DTI u hypoték. Byl byste pro?

Jsem zastáncem samoregulace trhu. Obzvláště v bankovním sektoru. Již minulá krize v letech 2008 – 2010 ukázala, že banky dokážou tyto parametry regulovat samy s ohledem na ochranu svého portfolia a kapitálu. Sektor byl schopen pozastavit poskytování úvěrů s LTV 80%+ prakticky ze dne na den. Především uvolnění limitu LTV by pomohlo oživit trh s hypotečními úvěry.

Tématem jsou samozřejmě i důchody. U nich vláda významně ztížila odchod do předčasného důchodu. Na druhé straně stále solidní podmínky nabízejí předdůchody v doplňkovém penzijním spoření. Zaznamenáváte o DPS zvýšený zájem?

Zvýšený zájem nepozorujeme. Bohužel v transformovaných fondech, kde je garance zhodnocení v podobě nezáporné nuly, ale i minimální výnos, spoří téměř 60 % všech klientů, kteří tento produkt využívají. S úpravou výše státního příspěvku očekáváme zájem o navýšení pravidelných úložek. Téměř polovina klientů si spoří méně jak 500 korun měsíčně. Tito podle aktuálního návrhu přijdou o státní podporu.

Jak si stojí vzhledem k aktuální ekonomické stagnaci firmy a lidé v oblasti financí? Myslíte, že přestojí dobu útlumu, nebo dojde i na propouštění?

Pro zaměstnanost v oblasti financí není tak ohrožující aktuální ekonomická situace, ale spíše posun v digitalizaci. Tedy přesun tohoto sektoru do samosjednání a především samoservisu v online prostředí. To se projevuje v redukcí pobočkových míst na straně bank a pojišťoven.

Jsou však i oblasti, kterých se dotýká zájem o některé finanční produkty. Jde především o segment hypoték, kde došlo k propouštění hypotečních bankéřů a souvisejících podpůrných pozic či k jejich přesunu do jiných segmentů.

Zdroj: iDnes.cz