Zájem o spotřebitelské úvěry roste. Kdy má smysl si ho vzít?

Míra nezaměstnanosti je stále na příznivé úrovni, a domácnosti nejsou tak zdrženlivé ve spotřebním financování, jak by se mohlo zdát. Zájem o spotřebitelské úvěry se tak v čase příliš nezměnil. Momentálně je vývoj spíše opačný.

„V předvánočním období sledujeme zvýšený zájem o spotřebitelské financování,“ říká Michal Teubner, tiskový mluvčí Komerční banky. A stejný trend potvrzují také další banky. „Každý podzim bývá zvýšená poptávka po spotřebitelských úvěrech, a i letos vnímáme zájem ze strany klientů obdobný,“ uvedla Tereza Kaiseršotová, mluvčí Raiffeisenbank.

Co banky nabízejí

Nabídka spotřebitelských úvěrů je poměrně široká. Banky poskytují spotřebitelské úvěry neúčelové, kdy nezkoumají, na co peníze použijete, dále konsolidaci půjček (sloučení jiných neúčelových úvěrů do jednoho). Formou úvěru jsou také kreditní karty a kontokorenty, tedy povolený debet (přečerpání) běžného účtu. Účelové nezajištěné úvěry bývají obvykle určené na bydlení nebo také na auta.

Například AirBank od ledna nabízí ještě další produkt, a sice možnost rozložení platby na tři měsíční splátky s 0 % úrokovou sazbou. „Službu však vnímáme více jako nástroj pro řízení cash-flow než jako půjčku. Rozložit je možné platby kartou i převody na účet, a to ve výši od 3 tisíc do 30 tisíc korun,“ popisuje Michal Kuzmiak z tiskového oddělení pro Air Bank a Zonky. Klienti Raiffeisenbank zase mohou u více než 13 tisíc e-shopů využít službu PlatímPak, což je odložená platba nákupu do 25 tisíc korun.

Kolik a za kolik vám půjčí

Maximální výši spotřebitelských úvěrů má každá banka nastavenou jinak. Například neúčelovou Osobní půjčku u Komerční banky lze využít až do výše 2,5 milionu korun. U AirBank si lze „sáhnout“ až na 1,2 milionu korun. U Minutové půjčky a RePůjčky (konsolidace) od Raiffeisenbank je limit nastavený do 800 tisíc korun.

Obvyklé půjčované sumy jsou ale výrazně nižší. „Průměrná výše spotřebitelského nezajištěného úvěru je u našich klientů 375 tisíc korun. Čísla jsou ale ovlivněna tím, že se specializujeme na zdravé zadlužování a s klienty neřešíme úvěry na krátkodobou spotřebu a polovina zprostředkovaných úvěrů je za účelem konsolidace předchozích nevýhodných úvěrů,“ vysvětluje Jan Brejl, obchodní ředitel skupiny Partners. Průměrná tržní čísla se podle něj pohybují kolem 250 tisíc korun. Někde jsou i nižší. Například u Raiffeisenbank se nejčetnější úvěry pohybují kolem hranice 50 tisíc korun. U AirBank se nejčastěji průměrná výše půjčky pohybuje lehce přes 100 tisíc korun, v případě konsolidace půjček je to okolo 350 až 400 tisíc korun.

„Maximální délka splatnosti je 10 let. Pokud má klient hypoteční úvěr tak je maximum stanoveno na 8 let,“ říká Brejl. Doplňuje, že úrokové sazby spotřebitelských úvěrů nejsou tolik citlivé na základní úrokovou sazbu vyhlašovanou ČNB. U AirBank aktuálně sazby spotřebitelských úvěrů začínají od 4,9 procenta, u Raiffeisenbank od 6,7 procent, u Komerční banky od 6,9 procent. Obecně je to ale 5 až 25 procent. Záleží na bonitě žadatele, výši úvěru, splatnosti a případně i účelovosti.

Pozor na to, kolik vás to bude stát celkem

Jen samotná úroková sazba by ale neměla být tím hlavním kritériem. „Klíčové jsou celkové náklady spojené s úvěrem,“ říká Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. To znamená, jaká je úroková sazba a jaké jsou případně další poplatky spojené s úvěrem. Právě toto vám řekne ukazatel RPSN, který je standardizován. A pro samotné splácení je pak zásadní výše měsíční splátky, která se reálně promítne do rozpočtu domácnosti.

„Klient by proto měl mít hlavně vědomou představu o tom, jak ho splácení zasáhne po celkovou dobu splatnosti úvěru, jak ho měsíční splátka nadále ovlivní,“ zdůrazňuje Kaiseršotová. Špatně tedy rozhodně bude, pokud člověk nebude schopný splácet a úvěr ho bude nutit dlouhodobě omezit svůj životní standard. „Nejhorší cestou je pak splácení jednotlivých splátek dalšími úvěry, kdy se klient dostává do dluhové spirály. V takovém případě je vždy lepší hledat řešení v refinancování celého úvěru nebo vyjednávat s bankou o odložení splátek,“ doporučuje Kaiseršotová.

Jak vysoká konkrétní splátka bude, se dá alespoň orientačně zjistit na kalkulačkách, které mají banky na svých webových stránkách. Pro představu ale uvádíme modelové příklady.

Například u Raiffeisen bank nejsou se spotřebitelskou půjčkou spojené žádné další poplatky, poskytnutí, vedení i předčasné splacení jsou zdarma. U půjčky na 100 tisíc korun se splatností 60 měsíců, pevnou úrokovou sazbou 6,7 procenta ročně vyjde měsíční splátka na 1966 korun. RPSN je 6,9 procenta. Celková částka, kterou spotřebitel zaplatí, vychází na 117 960 korun.

U AirBanik při výši úvěru 450 tisíc korun a bonusové roční pevné úrokové sazbě 4,9 procenta je RPSN 5,02 procenta a měsíční splátka 8 757 korun. Celkem pak v 58 měsíčních splátkách spotřebitel zaplatí 505 694 korun.

Banka nepůjčí každému

To, zda si půjčku můžete, či nemůžete dovolit, bude samozřejmě zkoumat i banka. Konec konců ukládá jí to zákon. Každý žadatel o úvěr proto musí prokázat svoji bonitu, tedy schopnost splácet úvěr. „Pro banku je rozhodující, jaký je rozdíl mezi příjmy a výdaji žadatele, přičemž do výdajů se započítávají náklady na bydlení a základní provoz domácnosti a všechny již existující splátky úvěrů,“ popisuje Urbánek. Dodává, že ochota banky poskytnout úvěr je zároveň dobrou zpětnou vazbou pro žadatele o úvěr o jeho finanční kondici.

Dokládání příjmů se tedy nevyhnete. Pokud si budete žádat o úvěr ve své bance, kam vám chodí výplata, bude všechno jednodušší. V opačném případě je potřeba doložit potvrzení o příjmu na formuláři banky a vyplněné zaměstnavatelem, podnikatelé daňové přiznání a v obou případech dále výpisy z běžného účtu, obvykle za poslední tři měsíce.

„Z bankovních výpisů si banka ověřuje nejen příjem, ale také zkoumá, jestli žadatel nevykazuje nějaké známky rizikového chování, například jestli nesází, případně jestli neinvestuje do kryptoměn a podobně,“ říká Urbánek. „Podmínkou pro získání úvěru je také výpis z bankovních a nebankovních registrů bez negativních záznamů. V praxi to znamená, že pokud si žadatel v minulosti půjčil nějaké peníze formou úvěru, tak tento úvěr řádně splácel.“

Kdy si půjčku raději odpustit

Co si ale budete naopak muset rozhodnout sami, je, zda půjčka na danou věc či službu, dává smysl, je opodstatněná. A kdy se jí raději vyvarovat. Jenže podle čeho to určit? To, na co si půjčím, má ideálně přežít životnost půjčky. Tak může znít základní kritérium.

„Například se může jednat o automobil pro dojíždění do lepší práce, zateplení domu či jazykový kurz na zvýšení kvalifikace. A určitě ne dovolená nebo nová generace herní konzole či mobilního telefonu,“ vyjmenovává pár příkladů Michal Kuzmiak. Jinými slovy, platí, že vzít si půjčku třeba na vánoční dárky, není opravdu dobrý nápad. Naopak třeba na pračku či ledničku, které vám „odešly“, to v nutných případech „obhajitelné“ je.

U nebankovních půjček buďte ostražití

Půjčky od bank ale nejsou jedinou možností na trhu. Nabízí je i mnoho nebankovních subjektů. Od roku 2016 zcela jistě došlo ke zlepšení na trhu těchto půjček. „Podmínky jsou transparentní a musí je dodržovat všechny subjekty na trhu. Regulace se ovšem týká pouze úvěrů na rodná čísla. Pokud je někdo OSVČ, může si půjčit jako firma a tam již žádná regulace neplatí,“ upozorňuje Urbánek.

Ostražitost je v případě, že se někdo pro tuto cestu rozhodne, určitě na místě. „Důležité je vyvarovat se poskytovatelů, kteří vyžadují neobvyklé zajištění spotřebitelského úvěru, jako je třeba podpis směnky. Nebo nabízí řešení formou podnikatelského financování klientům, kteří nesplní podmínky pro standardní spotřebitelskou půjčku,“ varuje Kaiseršotová.

A zásadní je zaměřit se také na sankce. U klasických bank toto není úplně nutné řešit, jedná se standardizované produkty. Pokud si ovšem bereme úvěr u obchodníka, tak tam je to již jiná. „Může se stát, že vám nabídne velmi zajímavé podmínky pro splácení, které jsou ovšem podmíněny naprostou disciplínou při splácení a jakékoliv, byť bezvýznamné zdržení se splátkou potom může znamenat, že přijdeme o veškeré bonusy a najednou se může jednat o velmi nevýhodné řešení,“ uvedl Urbánek.

Opatrnost je tedy na místě. Zvláště tehdy, pokud už žadateli zamítla úvěr banka. Ty totiž nezamítají úvěry nikdy bezdůvodně. Je to zpětná vazba pro žadatele, že je nutné se zamyslet nad svojí finanční situaci. Je to signál, že už není dobré se dál zadlužovat. „Rozhodně nedoporučujeme po zamítnutí hledat další možnost půjček od firem, které slibují rychlé peníze bez prověření. Je to nejčasnější cesta do dluhové pasti,“ dodává Kuzmiak.

Zdroj: iDnes.cz