Životní pojištění: mít, či nemít? Na jaká rizika platit a kolik

Životní pojištění bylo dlouhou dobu produktem, který příliš netáhl. A pokud už ho lidí měli, soustředili se často spíš na kapitálovou či investiční složku, mnohdy mělo sloužit i jako zabezpečení na důchod. To už je ale dávno minulostí. Kapitálové životní smlouvy, které byly úročeny ve smluvně stanovené garantované výši, už dnes pojišťovny ani nenabízí. Nicméně původní smlouvy, pokud je jejich majitelé nezrušili, stále běží.

A také investiční životní pojištění se dostává do pozadí. Pokud už ho někdo má, tak investiční složka činí třeba jen 10 až 15 procent. „Nejběžnější formou jsou už delší dobu rizikové životní pojistky, kde není rezervotvorná složka jako u kapitálových a investičních. Pokrývá jen rizika,“ vysvětluje Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny. Jinými slovy, ve smlouvách dnes dominují ochranné složky.

Kdo by měl „životko“ mít určitě

A to má svou logiku. Smyslem „životka“ je totiž zabezpečení pro případy, kdy nemoc či úraz vyřadí člověka ze hry na delší dobu nebo i trvale. A v případě smrti pojištěného zajistí jeho rodinu. „Potřebu pojištění tedy ovlivňuje zejména riziko spojené se ztrátou příjmu,“ říká Lukáš Urbánek, finanční poradce společnosti Partners. Pokud tedy někdo žije například z pronájmu vlastních nemovitostí nebo je finančně zabezpečený tak, že by si vystačil i bez možnosti pracovat, pojišťovat se nemusí.

Naopak ten, kdo je finančně závislý na příjmu ze zaměstnání či podnikání, by pojistku mít měl. „Asi nejvíce to bude palčivé pro živitele rodiny,“ uvedl Milan Káňa, mluvčí Kooperativy. Velmi důležité je to zejména pro mladé lidi s hypotékou a malými dětmi. Právě tyto rodiny mají velké výdaje, a naopak jejich finanční rezervy nejsou většinou dostatečné. Pojistka může být i rodinná, může zahrnovat také děti. Vážný úraz nebo nemoc potomka totiž rovněž může rodině pořádně „zavařit“, například kvůli náročné péči o dítě, kdy se jeden z rodičů trvale bude muset vzdát své práce.

Význam má ale i pro ty, kteří (zatím) rodinu nemají. Jim také může výpadek příjmu, a to i krátkodobější, způsobit finanční potíže. I singles dnes mají hypotéky a další finanční závazky. Jejich situace tak paradoxně může být v mnohém složitější, protože jsou na všechny závazky sami. A v ideálním případě by životní pojištění měly mít také matky samoživitelky, pro které je finanční zajištění opravdu zásadní otázkou.

V jakém věku smlouvu uzavřít

Nejvýhodnější je smlouvu uzavřít co možná nejdříve. „Vstupní věk totiž hraje roli při stanovení výše pojistného, protože s narůstajícím věkem se lidé stávají z hlediska životního pojištění rizikovějšími klienty,“ říká Renata Čapková, tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny (ČPP). Ideální je tak tedy učinit, dokud je člověk mladý a zdravý. Mladý, protože pojistné riziko rozložené v čase bude levnější. Zdravý, aby byl vůbec přijat do pojištění nebo bez zásadních výluk. Pojišťovny totiž při stanovení ceny za pojištění pracují s pravděpodobností, že by se mohlo něco stát. A s přibývajícím věkem ta pravděpodobnost pochopitelně roste.

Ideální je tak smlouvu uzavřít ve věku, kdy se člověk osamostatní. „Obvyklým momentem, kdy tak lidé učiní, je ale v praxi založení rodiny. Pohybujeme se kolem třicátého roku věku,“ říká Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny. Statistiky Kooperativy mluví průměrně o věku kolem čtyřicítky. Většinou se ale nejedná o první smlouvu. „Pro krytí vážných rizik je optimální pojištění sjednat zhruba do 35 let, následně již roste cena rizika výrazněji,“ dodává Káňa. Smysl má ale sjednání životního pojištění i vyšším věku. U řady rizik mají pojišťovny vstupní věk do pojištění až do 70 či 75 let.

Jaká rizika si pojistit…

Aby pojistka v případě potřeby splnila svůj účel, musí být správně nastavená, a to jak z pohledu rizik, tak pojistných částek. „Vždy tak jde o to, aby byla pokryta především základní a fatální rizika, která výrazně změní život klienta a jeho blízkých, tedy hlavně smrt, invaliditu a trvalé následky úrazu. K tomu se často pojišťují i závažná onemocnění,“ popisuje Svobodová. Invaliditu a trvalé následky je nezbytné pojistit prakticky vždy. Další už záleží na konkrétní situaci. Kdo je single a rodinu neplánuje, pak nejspíš nebude nepotřebovat pojištění pro případ smrti. Naopak čerstvý rodič by ho mít měl, potomka by to mělo zajistit až do doby jeho prvního výdělku.

Další rizika už jsou spíše „nadstavba“. Jde například o denní odškodné úrazu, denní dávky při pracovní neschopnosti či hospitalizace. Pokud si takové připojištění sjednáte, zvažte dobře jeho nastavení. „Asi bude zbytečné mít takové pojištění sjednané od prvního dne nemoci. Smysl bude mít třeba od začátku druhého nebo třetího měsíce nemoci,“ říká Čapková.

…a na kolik

Vedle výběru rizik je pak důležité i správné nastavení výše pojistné částky. To znamená, kolik pojišťovna v případě pojistné události vyplatí. Pojištění by mělo být sjednáváno primárně s cílem kompenzovat výpadek příjmu. Proto je důležité se při nastavení pojistné částky orientovat podle životních situací, do kterých byste se mohli dostat a propočítat si, jak by finančně ovlivnily váš život.

„Ideální je udělat si zátěžový test, tedy rizikový plán, pro nejrůznější situace. Například pro případ trvalé invalidity, úmrtí, vážné nemoci. Pro každé toto riziko je třeba vyhodnotit finanční dopad na domácnost. Z tohoto rozboru by mělo vyplynout, na jaké částky se pojistit,“ popisuje Urbánek. Právě takový zátěžový test je tou nejtěžší částí při správném nastavení pojistky. Bez toho totiž svůj účel v případě potřeby nemusí splnit.

„Proti minulosti se situace sice již výrazně zlepšila, ale pořád se průměrná sjednaná pojistná částka na invaliditu pohybuje kolem jednoho milionu korun,“ uvedl Káňa. A to nemusí být dostatečné, uvážíme-li, že peníze z pojištění by vám měli pokrýt výpadek příjmu třeba i na několik desítek let.

Konkrétní výši částek ale samozřejmě obecně říci nelze, bude vždy záležet na konkrétní situaci. „Například když člověk – živitel rodiny s malými dětmi a hypotékou přijde o život, nastává bez dostatečného pojistného krytí obrovský a v podstatě neřešitelný problém. U tohoto klienta se často zmiňuje pojistná částka pro případ smrti alespoň ve výši dvoj- či trojnásobku ročního příjmu,“ vysvětluje Čapková.

Zásadní je pojistná částka i u invalidity. Zde je dobré pamatovat na to, že kvůli invalidnímu stavu často není možné již dále vykonávat svoji původní profesi, a to má zásadní dopad na finanční příjem. Stejně tak je dobré mít představu, kolik by například stála úprava obydlí na bezbariérovou formu, kvůli invalidnímu vozíku. I u invalidity by tak ideálně mělo jít o několikamilionovou částku.

Vysoké pojistné částky lze doporučit také pro případ invalidity dítěte, trvalých následků a vážných onemocnění. Když totiž rodina bude mít dost prostředků od pojišťovny, může dítě dostat tu nejlepší péči od svého rodiče bez významného dopadu do rodinných financí.

Co když bude třeba hledat kompromis

Pojištění na několikamilionovou sumu ale něco stojí, a to může být pro mnoho lidí problém. Někdy proto bude nutné hledat přijatelný cenový kompromis.

>Optimalizovat cenu za pojištění lze pomocí klesajících pojistných částek. Některá rizika v čase klesají. „Nejjednodušší příklad je například hypotéka. Dluh v bance není celou dobu konstantní, ale postupně se snižuje. Je tedy logické, aby pojistná částka klesala,“ uvádí příklad Urbánek. Podobně je to ve vztahu k dětem, provozu domácnosti atp. „A s klesající pojistnou částkou si klienti mohou sjednat například připojištění závazných onemocnění a invalidity,“ doplňuje Čapková.

Dalším postupem může být to, že zkrátíme pojistnou dobu. „Není to úplně ideální řešení, ale dá se tímto způsobem dosáhnout rozumného kompromisu mezi výší pojistné částky v okamžiku, kdy podstupujeme největší riziko. Riskujeme ovšem to, že pokud bychom chtěli v budoucnu pojistné částky navýšit, tak to nebude z důvodu změny zdravotního stavu možné,“ vysvětluje Urbánek.

Pojišťovny přicházejí s novinkami

Nabídky pojišťoven, co se týče pojistných rizik, se v čase příliš nemění. „Je třeba si uvědomit, že nabídka vychází zejména z naší legislativy. Komerční pojištění má pomoci tam, kde již nestačí pomáhat stát,“ konstatuje Lukáš Urbánek.

Jedna taková zásadní změna legislativy přitom začala platit právě od letošního roku. V rámci produktů pro zajištění na stáří bude nově daňově zvýhodněné pojištění dlouhodobé péče.

„V současné době finišujeme s přípravou zcela nově postaveného životního programu, jenž by měl být v nabídce už letos a bude postupně nasazován do našich distribučních sítí. Reaguje na nové trendy, jako například pokrytí nesoběstačnosti v daňově optimalizované podobě, širší krytí závažných onemocnění včetně plnění již při mírnějších stavech těchto nemocí, minimalizace výluk a čekacích dob a podobně,“ říká Svobodová z UNIQA pojišťovny. Také Milan Káňa z Kooperativy potvrdil, že chystají nový rizikový typ produktu se zaměřením na staří klienty a na riziko nesoběstačnosti s daňovou podporou. A novinky připravuje rovněž ČPP.

Kromě toho pojišťovny přicházejí s drobnými inovacemi i u stávajících produktů, nejčastěji rozšiřují krytí rizik. Například ČPP pojistí i osoby trpící cukrovkou na úraze bez omezení. Generali Česká pojišťovna zase upravila plnění u pojištění asistované reprodukce. „Nově lze čerpat postupně od prvního cyklu IVF na doplňkovou léčbu, kterou nehradí zdravotní pojišťovna a na první nehrazený cyklus IVF,“ upřesňuje Jan Marek.

Kdy je potřeba aktualizace smlouvy

Zamyslet by se ale měli i ti, kteří už pojištění sjednané mají. Čas od času si totiž smlouva zaslouží revizi. Ideálně vždy, když se výrazně změní vaše životní či finanční situace. Typicky třeba v případě sňatku, když se narodí děti nebo naopak vyletí z hnízda, když si vezmete hypotéku nebo změníte zaměstnaní.

Pokud máte nějakou novější smlouvu, nebudou případné změny nejspíš představovat zásadní problém. Tyto smlouvy jsou již velmi flexibilní, lze na nich upravit pojistné části i dopojistit další rizika. A pokud pojišťovna produkt nějak vylepší, například do něj doplní třeba nová připojištění, tak o novinku nepřijdete také. Některé pojišťovny vám ji do pojistky zahrnou automaticky. Horší to může být u starších smluv, tam se někdy změny dělají obtížněji a někdy to nepůjde vůbec.

Zdroj: idnes.cz