Exligista Buchta: Profesionální sportovec by měl už na začátku kariéry myslet na to, co přijde po ní

Jak jste se vlastně dostal do branže finančního poradenství?

Vždycky jsem se o svoje peníze rád staral. Říkal jsem si, že když už je ten profesionální sport tak náročný a věnuju mu velké úsilí, tak by byla škoda s vydělanými penězi nakládat nezodpovědně, zbytečně je utratit nebo špatně investovat. A když jsem byl ve správě vlastních financí úspěšný a pochopil jsem všechny důležité principy a zákonitosti, tak mě napadlo, že bych mohl sám radit dalším sportovcům.

Můj první pokus skloubit fotbal a finanční poradenství byl už někdy ve čtyřiadvaceti letech, ale tehdy jsem do toho ještě studoval vysokou a chtěl jsem co nejvíc času věnovat fotbalu, takže jsem si to vyhodnotil tak, že ještě počkám. Uvědomoval jsem si, že fotbalová kariéra nebude věčná a že bych na jejím konci rád plynule přešel do další etapy. Pak se to sešlo tak, že mi v druholigovém Blansku zbývala ještě rok smlouva, takže jsem věděl, že se můžu paralelně připravovat na přechod do další životní fáze. Fotbal postupně ustupoval a oblast financí se stala naopak mojí hlavní činností.

Jak se zrodil nápad pustit se do projektu B&Z Sport Financial Consulting, ve kterém radíte s financemi profesionálním sportovcům?

S mým parťákem Lukášem Zoubelem, který byl taky profesionální fotbalista, jsme to v roce 2021 rozjeli na koleni. Byl to vlastně takový pěkný startup. Jsme vázaní zástupci Partners a vytvořili jsme si vlastní brand s tím, že se chceme starat o profesionální sportovce. A to i o ty mladé.

Lukáš byl velký hybatel toho příběhu kolem, abychom oslovili také média a ambasadory, jako jsou Daniel Pudil, Jan Baránek, Dušan Melichárek nebo Jarda Diviš. Já jsem pracoval na našem zázemí a rozvoji. Každý jsme pak na vlastních příkladech vysvětlovali, proč to má smysl dělat takhle. Lukáš se nebál říkat, že on se během kariéry nestaral o peníze dobře a kdyby k nim přistupoval lépe, tak na jejím konci mohl mít mnohem víc. Já byl naopak případ, že jsem se stal klientem dobrého finančního poradce hned ve chvíli, kdy jsem dostal profesionální smlouvu. Takže potom po kariéře odejdete s budgetem, se kterým se už dát nějak pracovat.

Specializujete se hlavně na fotbalisty?

Fotbal je naše prostředí. Máme tam kontakty, vyrostli jsme tam. Ale naše ambice je samozřejmě větší. Vylézt z fotbalového rybníka i do jiných sportů. Hlavně hokeje. Je to o lidech a známostech. Velkou ambicí je do našeho pracovního týmu získat někoho schopného z jiného sportu. Ať už je to hokej nebo třeba basket.

Co se týče klientů, cílíte na hráče, kteří jsou teprve na začátku kariéry?

Dalo by se říct, že ano, protože se dají mnohem lépe naučit důležitým věcem kolem financí. Ideální klient je ten, který čerstvě dostane profesionální smlouvu, dostává první peníze, začne s nimi pracovat a vidí, že to má nějaký smysl.

Ukázkový příklad je třeba Karel Spáčil, který zaznamenal krásný vývoj. Když s námi začal spolupracovat, tak se pohyboval mezi Blanskem a Prostějovem, takže mezi třetí a druhou ligou. Do Prostějova navíc přišel z krajského přeboru a do Blanska ho dali, ať aspoň hraje. V Prostějově udělal dobrou sezonu a šel do Hradce. Tam si vede velmi dobře a teď už kolem něho krouží týmy z top 3. A to je mu pořád jednadvacet let.

Tyhle příběhy mě baví, protože rosteme zároveň s tím hráčem, a hlavně si budujeme vzájemnou důvěru. Náš vztah začínal v době, kdy o něm nikdo nevěděl a kdy se o něj finanční poradci nepřetahovali. Což se samozřejmě u hráčů, kteří vydělávají větší peníze, děje.

Jak vypadá první schůzka s hráčem, který třeba začíná hrát v lize. Co nejvíc řešíte?

Zakládáme si na tom, aby nás hráč nejdřív poznal. Řekneme mu náš příběh, vysvětlíme, proč jsme vznikli a jaké máme poslání. Pak s ním rozebereme jeho situaci, tedy s jakým pracuje příjmem, jaké má výdaje, a hlavně se bavíme o tom, kam chce směřovat. Já jim vždycky říkám, že už od začátku kariéry by měli myslet na to, co se bude dít, až jednou skončí. A s tou myšlenkou peníze odkládat. Protože hlavní doba, kdy s našetřenými prostředky budou hospodařit, je až po kariéře. Ale samozřejmě už dřív přicházejí důležité finanční milníky – bydlení, rodina, pořízení dalších majetků jako auto, investiční byt. Dáme si dohromady data, potom přichází další schůzka, kde mu představíme finanční plán, který jsme vypracovali na základě prvního setkání. A pokud je s tím spokojený, tak až pak se stává naším klientem.

Co je ale zvlášť u fotbalistů důležité, je následný servis. Některé věci se řeší průběžně, ale určitě je dobré se jednou za rok, někdy i půlroku, sejít a probrat, co je nového. U fotbalistů bývají smlouvy často nastavené tak, že se jim zvedá plat po pěti nebo deseti odehraných zápasech. Takže za půl roku se jejich situace může změnit a je dobré to reflektovat i ve správě financí.

Jak dnes mladí hráči přemýšlejí o penězích? Uvědomují si ošidnost fotbalové kariéry, kdy jedno vážné zranění může všechno změnit?

Je to dost individuální. A myslím si, že to hodně vychází z rodinného zázemí. Je poznat, jestli kluk vyrůstal v tom, že dostal všechno, na co si ukázal. Ten pak peníze moc neřeší a jejich hodnotu si moc neuvědomuje. Naopak když mu doma vysvětlovali, že je třeba se o peníze starat a že nejsou samozřejmostí, tak později funguje mnohem lépe.

Stává se, že mi hráč v pětadvaceti letech řekne, že na to má ještě čas a že ještě nemá smysl řešit, jak to bude vypadat po kariéře. V takovém případě se mu snažím vysvětlit, že se to během jednoho roku může dost změnit. I mezi našimi klienty mám případy, kdy šla kariéra rychle a brzo výrazně dolů, nebo úplně skončila. Nemusí to být vždycky dramatické, člověk se ale musí najít v něčem jiném. Jako třeba Jarda Peřina, který hrál v Jihlavě a ve čtyřiadvaceti musel skončit kvůli problémům se zády. Dneska dělá kondičního trenéra a je spokojený. Ale taky se před dvěma lety viděl někde dál v profesionálním fotbale. Já se to mladým klukům vždycky snažím ukázat na příbězích. Jestli si to uvědomí, nebo ne, je už druhá věc.

Je to dnes jiné než v době, kdy jste v profesionálním fotbalem začínal vy?

Myslím, že ano. Často se setkávám s tím, že mi kluci řeknou, že už své finance s někým řeší. Což je samozřejmě dobře. Dřív to obvyklé nebylo. Jednak nebylo tolik lidí, co by do sportu fušovali, zároveň se častěji i kluby snaží dávat signály svým hráčům, že by se o peníze měli starat.

Nedávno jsem se o tom bavil s panem Lavičkou, který vede mládežnickou akademii Sparty na Strahově. Pro Spartu je to důležité téma, ale jak je to v menších klubech?

Samozřejmě jiné. A obecně je taky velký rozdíl mezi A mužstvem a zbytkem. A mužstvo je dnes už hodně o agentech a manažerech, kteří si to sami řeší se svými klienty. A tam už se do toho klubům nechce moc zasahovat.

Kluby obecně nejsou tak aktivní, ale pokud se jim to nabídne, nejsou proti. Jsou ochotné směřovat finanční gramotnost k mládeži nebo k béčku, kde jsou taky většinou mladší kluci. Což je principiálně správně, protože jak už jsem říkal na začátku, je hrozně důležité formovat zdravý přístup k penězům hlavně u kluků, kteří jsou na začátku kariéry.

My jsme dělali například přednášky o finanční gramotnosti ve Zbrojovce Brno. A jsem rád, že to chce nějakým způsobem řešit i FAČR. Minulý rok jsme rozjeli tour po RFA, regionálních fotbalových akademiích. Zatím jsme byli v Brně, Ostravě a Plzni. A teď na podzim bychom to chtěli dokončit i ve zbylých akademiích.

O fotbalistech se často mluví jako o snadných terčích pro různé finanční hochštaplery a podvodníky. Jaké dělají nejčastější chyby, kvůli kterým přicházejí o peníze?

Nezjišťují si informace. Slepě důvěřují někomu, kdo jim řekl, že jde o super investici, přitom od začátku byla spousta alarmujících indicií, podle kterých šlo poznat, že může jít o podvod. Třeba kauza Xixoio, ve které utopilo peníze několik mých známých. Když jsem se jich později ptal, jak to vzniklo, tak šlo přesně o to, že jim někdo doporučil, aby tam dali peníze, důvěřovali mu a nezjišťovali si podrobnější info. Člověk by si měl ověřovat, co je to za společnost, jak dlouho je na trhu, jestli je regulovaná Českou národní bankou, na jakých finančních instrumentech je investice založená a jaký stupeň rizika vlastně podstupují. Když pak slyším, že jde o nějaké tokeny, které někdy za něco smění, tak je to velmi alarmující.

Jak klientům vysvětlujete, aby se zbytečně nehnali do rizika za obřím zhodnocením?

Snažím se je upozorňovat, že když něco vypadá dopředu až moc hezky, tak tam velmi pravděpodobně bude nějaký háček. To je celkem platná poučka. Když někdo mává zázračnými procenty, zavání to tím, že investice nebude stát na dobrém základu.

Kluci z fotbalového prostředí na vysoké zhodnocení slyší a obchodníci s deštěm to moc dobře vědí. Sportovec je obecně hravý a soutěživý, má rád adrenalin. Nebojí se tolik rizika. A to je v investicích samozřejmě nebezpečná kombinace. Ono to třeba půl roku rok funguje, což je u finančních letadel obvyklé, ale pak to skončí průšvihem.

Jak se vaši klienti chovají v době většího poklesu akciového trhu, k jakému shodou okolností došlo nedávno? Daří se vysvětlovat, že nemají panikařit a dělat zbrklé kroky?

Nestává se, že by někdo panikařil a volal mi, že je potřeba prodávat akciový fond, který výrazněji klesnul. Já je totiž od samého začátku připravuju na to, že se to bude dít. Zrovna k akciovým fondům kolísání hodnoty zkrátka patří.

A když už by to někdo chtěl řešit, tak se snažím využít příklady z praxe. Třeba ať si představí situaci, že mají investiční byt a jeho hodnota při poklesu trhu spadne o patnáct dvacet procent. Což se občas stává. Taky by je nenapadlo byt v době, kdy poklesla jeho hodnota, okamžitě prodat za méně peněz, ale počkali by si, až půjde cena zase nahoru. Je také dobré stále dokola připomínat nastavený investiční horizont.

Co považujete za svoji nejlepší investici?

Určitě nákup bytu, který jsem kupoval před osmi lety v Brně. I když jsem z toho měl obavy, protože to pro mě bylo hodně peněz, tak to byla správná investice. Což potvrdil i čas. Byt je od té doby na trojnásobné hodnotě a k tomu mi ještě generuje pěkné peníze z nájmu. A v podobném duchu se o tom bavím i s našimi klienty, kteří se zamýšlejí nad investicí do vlastní nemovitosti.

Do čeho nejčastěji investujete?

Obecně investuji do věcí, které sám klientům doporučuju. Což jsou nejčastěji podílové fondy. Ty jsou ideální pro pravidelné odkládání peněz. Nedávno jsem měl ale možnost investovat do akcií Partners Banky, která vstoupila na bankovní trh. A protože jsem součástí téhle poradenské sítě a celému projektu hodně věřím, tak jsem neodolal.

A co nějaký investiční nezdar?

Asi nemám nic, kde bych provařil peníze. Vždycky jsem byl opatrný a dbal na doporučení mého poradce. A ani od doby, kdy si peníze spravuji sám, jsem neinvestoval do něčeho, co by vyloženě nevyšlo.

Zmiňoval jste, že fotbal postupně upozaďujete. Loni jste hrál ještě třetí ligu za Rosice.Jak je to v téhle sezoně?

Teď jsem přestoupil do 1. B třídy do Moravských Knínic, což je vlastně sedmá nejvyšší soutěž. Hraje nás tam pro zábavu asi šest bývalých ligových fotbalistů. Už je to pomalejší tempo, ale protože je nás tam hodně bývalých profi fotbalistů, tak to má pořád kvalitu a baví nás to. A dokonce mám po dlouhé době zase šanci okusit, jaký je to pocit, když dám gól. Minulý víkend jsem dal dokonce hattrick, což se mi naposledy povedlo snad někdy v žáčcích.

Na závěr ještě otázka k vašemu projektu B&Z Sport Financial Consulting. Jaké s ním máte další plány a kde ho vidíte za pět let?

Můj cíl byl od začátku rozšiřovat smysl B&Z, což je lepší finanční gramotnost sportovců do dalších sportů, klubů a organizací. V tom pokračujeme. Ale je potřeba posílit naše řady, a to hlavně v Čechách. My jsme silní na Moravě, odkud pocházíme, ale potřebovali bychom další šikovné kolegy, kteří by náš byznys víc rozvíjeli i ve druhé půlce republiky.

Důležitý je pro nás také větší přesah mimo fotbal. A když by se kluby za pět let více přiklonily k tomu, že svým hráčům budou pomáhat s financemi, tak chceme být důvěryhodným a seriózním partnerem, se kterým rádi půjdou do spolupráce.

Zdroj: footballclub.cz